V dávné minulosti měla poznamenat naši planetární soustavu cizí potulná hvězda, která jí proletěla. Měly by se tím objasnit zvláštnosti oběžných drah ledových těles, která krouží v Kuiperově pásu mezi drahami Uranu a Neptuna, i planety Pluta, jehož oběžná dráha svírá s rovinou ekliptiky daleko větší úhel než ostatní planety – 17 stupňů. Největší ledové „koule“ mají v průměru až několik tisíc kilometrů. Počet ledových těles se tu odhaduje na 35 000. Jejich celková hmotnost by prý měla být několiktisíckrát větší než hmotnost všech planetek v pásu mezi Marsem a Jupiterem. Alice Quillenová a Eric Blackman z University of Rochester, New York a David Trilling z University of Pennsylvania objasňují odlišnost oběžných drah těchto těles a planety Pluta právě průletem „vandrující“ hvězdy ve vzdálenosti padesátkrát větší než je Země vzdálena od Slunce. Tato hvězda měla mít pětkrát menší hmotnost než naše Slunce. Šlo by vlastně o naši příbuznou, která se zrodila současně s naší hvězdou v jedné hvězdné kolébce. Počítačové modelování potvrzuje, že by její průlet poznamenal právě jen oblast Kuiperova pásu, nikoli ostatek sluneční soustavy.